„Jak automobilky měří spotřebu, kterou pak udávají v prospektech.
Měření probíhá v laboratoři při teplotě 20-30°C. Auto je připoutané na testovací stolici a
test probíhá na čerstvě nastartovaném (tedy nezahřátém) motoru. Městský cyklus sestává
ze čtyř opakujících se schémat, ve kterých se auto vždy třikrát rozjede (na 15, 30 a 50 km/h) a
zastaví. Celkem takto urazí 4 km. Mimoměstský režim následuje vzápětí po městském. Přibližně
polovinu času jede vůz plynulou rychlostí, jinak brzdní, nebo zrychluje. Maximální rychlost
je 120 km/h, průměrná 63 km/h a auto ujede 7 km. Nejdůležitější ovšem je, že veškeré zrychlování
se děje velmi zvolna plynule – tak, jak to v běžném provozu není z důvodu jeho plynulosti možné.
Na oficiálních stránkách o normovaném měření se výslovně uvádí, že testy slouží výhradně ke vzájemnému
porovnání jednotlivých vozů a nemohou se shodovat s výsledky dosaženými v reálném provozu. Z dlouholeté
zkušenosti se stovkami nejrůznějších aut mohu odpovědně prohlásit, že při běžné jízdě (a teď opravdu
nemyslím testování, které je přirozeně „energeticky náročnější“) je kombinovaná spotřeba zhruba o jeden
litr vyšší, než udává výrobce.”
Čičo píše:„Jak automobilky měří spotřebu, kterou pak udávají v prospektech.
Měření probíhá v laboratoři při teplotě 20-30°C. Auto je připoutané na testovací stolici a
test probíhá na čerstvě nastartovaném (tedy nezahřátém) motoru. Městský cyklus sestává
ze čtyř opakujících se schémat, ve kterých se auto vždy třikrát rozjede (na 15, 30 a 50 km/h) a
zastaví. Celkem takto urazí 4 km. Mimoměstský režim následuje vzápětí po městském. Přibližně
polovinu času jede vůz plynulou rychlostí, jinak brzdní, nebo zrychluje. Maximální rychlost
je 120 km/h, průměrná 63 km/h a auto ujede 7 km. Nejdůležitější ovšem je, že veškeré zrychlování
se děje velmi zvolna plynule – tak, jak to v běžném provozu není z důvodu jeho plynulosti možné.
Na oficiálních stránkách o normovaném měření se výslovně uvádí, že testy slouží výhradně ke vzájemnému
porovnání jednotlivých vozů a nemohou se shodovat s výsledky dosaženými v reálném provozu. Z dlouholeté
zkušenosti se stovkami nejrůznějších aut mohu odpovědně prohlásit, že při běžné jízdě (a teď opravdu
nemyslím testování, které je přirozeně „energeticky náročnější“) je kombinovaná spotřeba zhruba o jeden
litr vyšší, než udává výrobce.”
aha, takže krome jiných zvěrstev se do metodiky vůbec nepromítá odpor vzduchu....
Vivat Brusel!
Díky za vysvětlivku, neznal sem až tak do detailů.
Nejhezčí pohled na 100vježatou je ve zpětném zrcátku.
Metodika městského cyklu nahrává stop&start systémům a nabitým hybridům. Proto jsou výsledky tolik utržené od reality. Nikdo z autoprůmyslu proti tomu nebude bojovat, protože z toho vychází tolik důležité hodnoty CO2 a ty musí být formálně ukrutně nízko. S měřením, které by odpovídalo realitě, by nastal velký problém.
A jako bonus, pokud účtujete náhrady za použití soukromého auta, tak kalkulujete s spotřebou kombinovanou dle TP a je jedno, jestli jezdíte jenom město a dálnice. Takže kombinovaná dle TP je 7, město dle TP 10, ale reálně jezdíte za 11.
To by nebylo to nejhorší. Automobilky hlavně upravují auta k tomu, aby byla co nejúspěšnější v tomhle testu, což pak v praxi znamená třeba "divné" zpřevodování....
A také rozdíly ve reálné spotřebě "komplikují" účtování cestovních náhrad....
Na oficiálních stránkách o normovaném měření se výslovně uvádí, že testy slouží výhradně ke vzájemnému
porovnání jednotlivých vozů a nemohou se shodovat s výsledky dosaženými v reálném provozu.
hmmm, tak to pak yo. káždopááádně, pokud se výsledek z tejdlenc normy píše do techničáku, pak by tím šel vyfakovat finančák při pokusu o zdanění nadspotřeby/použití soukr káru pro firemní účely.
poenta je: tyhle úřední sračky jsou špatně na tolika úrovních, že by se jeden dostal do depresej