pjanda: No jo, s Vašimi měřítky si pod "rozpadat" představují vrzající plasty a občas stávkující centrál

Alfa byla vždycky stavěná především pro domácí popř. jiné jihoevropské trhy a tam vrzání zajímá někoho teprve ve chvíli, kdy je hlasitější než rádio naplno nebo motor v 6.500 otáčkách

A hlavně se na kvalitních italských silnicích hned tak neozve, zatímco na českých tankodromech ano.
Ale vážně: zrovna generace 147/156/166/GT (+ částečně i GTV / Spider 916) je ta "zlatá střední cesta", kdy to JEŠTĚ byly opravdové Alfy a přitom UŽ vůbec nerezavěly a byly schopné najet 200 - 250 tis. km bez závažnějších problémů a velkých oprav.
Jenže zákazníkům a/nebo novinářům to bylo málo a tak Alfa (z mého hlediska bohužel) zamířila podobným kurzem jako BMW a zkusila postavit auto pro "většinovou populaci". První byla 159 + Brera + Spider, kde to trochu přehnali a museli řešit zásadním (byť na pohled neznatelným) faceliftem, pak MiTo a teď Giulietta. Hlavně o poslední jmenované platí, že je to velmi dobré auto, však ho taky všechny testy co znám řadí na špičku třídy vedle Golfa a Focuse (někdy těsně před, někdy těsně za). Ovšem to nastoluje nové otázky:
- jak moc dobrá Alfa to (ještě) je?
- je to dobrá strategie po ekonomické stránce?
Nutno ovšem dodat, že zatímco BMW si velmi podobné směřování vybralo dobrovolně (a "včas"), tak Alfa neměla moc na výběr a udělala to až "na poslední chvíli", nebo dokonce možná (nedej Bože) až "příliš pozdě". Vyrábět auta pro nadšence ji prostě nebylo (a není) schopno uživit.
Jinak řečeno: 147 nebo 156 (o GT ani nemluvě) si nadšenci budou ještě za 30 (50...) let schovávat jako youngtimery nebo veterány pro radost. O 159 a Giuliettě už si to nemyslím. Ale zase Giulietta by se konečně mohla začít dobře prodávat, zatím to tak vypadá.
Ale to všechno nebo většina z toho může být brzy zase jinak. Proč? Protože 4C. Na to auto jsem moc zvědav.